Ministerstvo pro místní rozvoj, Věstník, 1 - 2003
REGINÁLNÍ ROZVOJ Mezinárodní konference Společnost v přechodu: Obnova partnerství
Český Krumlov 12.13.12. 2002
V polovině prosince loňského roku proběhla v Českém Krumlově mezinárodní konference zaměřená na možnosti spolupráce jednotlivých subjektů veřejné správy, představitelů ekonomiky a dalších zástupců občanské společnosti, kteří se podílejí na rozvoji místní či regionální ekonomiky.
Tato konference byla organizována Ministerstvem pro místní rozvoj, jmenovitě odborem koncepce regionálního rozvoje, za úzké spolupráce s programem LEED (Local Economic and Empolyment Development, tj. Program pro podporu rozvoje místní ekonomiky a zaměstnanosti) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Konference, jejímž tématem byla otázka možnosti vzniku teritoriálních partnerství v České republice, a to jakožto jednoho z nástrojů sloužícího k řešení takových klíčových otázek jako je rozvoj obce, mikroregionu či regionu, dále podpoře místní zaměstnanosti a možnosti integrace sociálních politik prováděných jednotlivými orgány veřejné správy, vedla ke konfrontaci našich domácích zkušeností se zahraničními, a tedy i k uvědomění si na jedné straně odlišností (rozdílnost institucí v jednotlivých zemí, vycházejících z odlišných tradic a nemožnosti jejich prostého převzetí, na druhé straně ale i příležitostí, jež uplatnění tohoto přístupu přináší představitelům veřejné moci (tvůrcům a realizátorům politik), subjektům více či méně přímo nebo nepřímo závislých na typu, rozsahu a způsobu provádění veřejných politik - firmy, zaměstnanci a jejich svazy, neziskové organizace a občanům jakožto spotřebitelům veřejných statků a zároveň daňovým poplatníkům.
Konference se těšila široké podpoře ze strany nejvyšších státních orgánů (Kancelář prezidenta republiky, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí), mezinárodních organizací - OECD, nadnárodních uskupení - Evropská unie i zájmu akademické obce z domova i ze zahraničí.
Jednání se tedy účastnili představitelé tři základní institucí, které buďto bezprostředně či nepřímo rozhodují o způsobu provádění místních rozvojových politik.
1. zástupci orgánů veřejné správy
a) zástupci státu
Ministr pro místní rozvoj Mgr. Pavel Němec ve svém zahajovacím projevu zdůraznil všestrannou podporu instituci partnerství ze strany vlády i samotného Ministerstva pro místní rozvoj a poukázal na nezbytnost jejího uplatnění při implementaci nové politiky regionálního rozvoje, jejíž realizace vyžaduje vysokou míru součinnosti mezi jednotlivými orgány veřejné správy (meziresortní komunikace, kooperace Ministerstva pro místní rozvoj s kraji, Regionálním radami, ale i spolupráce kraje s obcemi, obce s rozšířenou působností s ostatními obcemi), dále mezi představiteli veřejné správy a ostatními subjekty občanské společnosti v širším slova smyslu (hospodářské agrární komory, odbory, neziskové organizace, asociace, církve apod.). Ministr rovněž zmínil některé úspěšné příklady z praxe (zkušenosti z realizace předvstupních programů EU - především Phare, a příprava na čerpání prostředků ze strukturálních fondů - Společný regionální operační program).
Náměstek ministra vnitra RNDr. Josef Postránecký ve svém příspěvku připomenul cíle a priority probíhající reformy veřejné správy, upozornil na výsledky již zakončených prvních dvou fází - vznik regionální samosprávy vytvořením samosprávných krajů a zánik okresních úřadů k 31.12. 2002, dále informoval o aktuálních otázkách spojených s pověřením vybraných 205 obcí dalším výkonem státní správy (tzv. rozšířená působnost) a převodem větší části agendy bývalých okresních úřadů na tyto obce s rozšířenou působností.
Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí se zabývali otázkami místní zaměstnanosti, pozice úřadů práce a problematiky podpory vzdělávání v obcích a regionech.
b) zástupci území samosprávy
Ing. Marie Černá, náměstkyně hejtmana kraje Vysočina, zdůraznila nezbytnost vzniku krajů jakožto základní podmínky pro vznik regionálního partnerství mezi představiteli regionální zastupitelské demokracie a ostatními subjekty, a tedy i pro možnost úspěšného všestranného rozvoje svěřeného území.
Připomněla podíl představitelů soukromého sektoru, nevládních neziskových organizací, obcí apod. na tvorbě základních koncepčních dokumentů kraje - především programu rozvoje kraje.
Zdůraznila nutnost spolupráce s neziskovými organizacemi a potřebu existence transparentního partnera, jenž by je vůči kraji, ale i ostatním aktérům regionálního rozvoje reprezentoval. Kraj Vysočina již přikročil i k založení snad nejdůležitějšího nástroje regionálního rozvoje - rozvojovému fondu Fond Vysočiny. Obdobné fondy v zahraničí sdružují veřejné (region, obce) i soukromé prostředky k realizaci konkrétních rozvojových zásahů.
Úzká spolupráce mezi jednotlivými aktéry vede ke snaze kraje zřídit komunikační platformu, na které by se v duchu vzájemného uznání a při snaze o maximální součinnost mohly diskutovat strategické záměry rozvoje kraje, koordinovat politiky jednotlivých aktérů regionálního rozvoje a navrhovat způsoby (formy) realizace jednotlivých opatření.
JUDr. František Mikeš, starosta Českého Krumlova, ve své řeči připomněl i význam partnerství se zahraničními subjekty, jakožto zdroje informací a inovací pro město.
2. představitelé nevládních neziskových organizací
Příkladem z bohaté účasti zástupců neziskových organizací může být zejména vystoupení představitele Centra pro komunitní práci Romana Hakena, jenž upozornil na role těchto organizací při uplatňování partnerství v západních zemích (účast v rozhodovacích procesech) a vzrůstající význam potřeby jejich zapojení s tím, jak postupuje v České republice implementace politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU.
Poukázal na problémy, jež brání většímu zapojení nevládních neziskových organizací do užší kooperace především s představiteli regionální zastupitelské demokracie, jako je neexistence jednotných norem upravujících spolupráci, neexistence rovných podmínek účasti partnerů (tj. využívání mocenských nástrojů), nerozvinutá (nízká) kultura vzájemné komunikace.
3. zástupci akademické obce
Zájem výzkumníků a vysokoškolských pedagogů o danou problematiku pramení ze dvou zdrojů.
Jedním je samotná otázka postavení instituce partnerství - úprava obecně uznávanými normami (např. možnost a způsob vymezení právními normami), způsoby interakce mezi jednotlivými subjekty (např. jakým způsobem dochází k dosažení konsensu, role jednotlivých aktérů, existence hierarchií) apod. - partnerství je objektem výzkumu, tedy pasivní účast v partnerství, druhým je pak vlastní vědecká činnost spojená s řešením konkrétních problémů diskutovaných mezi aktéry, např. zpracování rozvojových programů, provádění evaluací politik a projektů, tj. aktivní participace v místním partnerství (např. regionální univerzita).
Na konferenci byly tlumočeny především zkušenosti českých a zahraničních expertů - představitelů řady univerzit, zabývajících se výzkumem forem partnerství na místní a regionální úrovni.
Důraz byl kladen především na problematiku zapojení občanské společnosti do procesu partnerství.
Micheál Ó Cinnéide z National Univesity of Ireland, Galway, informoval o irské zkušenosti s uplatňováním principu partnerství. Zdůraznil vůdčí roli státu při konstituování právního rámce, Zákon a místní správě z roku 2001 zakotvil role Rozvojových rad na úrovni municipalit a okresů, a důvody vzniku rad: integrace politik, zabránění redundancí, dosažení synergického efektu, zlepšení způsobu distribuce veřejných statků na místní a regionální úrovni a vytvoření společné vize.
Dr. Mike Geddes z Univerzity ve Warwicku, Velká Británie, si všímal širších souvislostí spojených se změnami ve společnosti a trendy jež se projevují jak ve Velké Británii tak i v České republice. Poukázal na měnící se vztahy mezi státem, trhem a společností, omezenost legitimity a efektivnosti veřejného sektoru (včetně státu) a zabýval se otázkami jak dosáhnout větší účinnosti prováděných politik na místní a regionální úrovni.
Doc. JUDr. Ivan Malý, CSc., z Masarykovy Univerzity v Brně, se zaměřil na problematiku zapojení neziskových organizací do místního a regionálního partnerství a jejich rolí - včetně přínosu neziskových organizací pro dosahování stanovených cílů partnerství a významu spolupráce pro ostatní aktéry rozvoje.
Poukázal na vnitřní problémy těchto organizací, které podvazují možnosti jejich širšího zapojení do procesu vzniku teritoriálních partnerství ("mesianismus", syndrom natažené ruky - spojeno i s jejich stávající funkcí, kdy často nahrazují státní příspěvkové organizace při distribuci veřejných a smíšených statků). Zdůraznil však i nízkou míru připravenosti akceptovat je jako rovnocenné partnery ze strany veřejného sektoru (obavy, nedůvěra) i nerozvinutost podpory ze strany soukromého sektoru (kultura dárcovství).
Široká diskuse, která se rozvinula v průběhu konference vypovídá o aktuálnosti tématu, zájmu regionální samosprávy, neziskových organizací a ostatních aktérů čerpat ze zahraniční zkušeností při snaze o nalezení optimálního modelu spolupráce pro řešení rozvojových problémů v konkrétním regionu.
Z konference vyplynulo, že si jednotlivý představitelé uvědomují výhodnost vzájemné kooperace, důležitost partnerství pro rozvoj příslušného území včetně pragmatičnosti institucionalizace spolupráce vzhledem k příležitostem, jež nabízí politiky EU.
Lze očekávat pokračování diskusí i na dalších fórech, ať již organizovaných Ministerstvem pro místní rozvoj, akademickou obcí nebo představiteli územní samosprávy.Ing. Marek Jetmar
zástupce ČR v programu LEED OECD