1. Řád upravuje provoz pohřebiště (upřesnění místa pohřebiště).

2. Provozovatel pohřebiště zajišťuje provozování pohřebiště v souladu s ustanovením § 18 odst. 2 zákona prostřednictvím (jméno, adresa fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby, pokud jejím prostřednictvím obec pohřebiště provozuje).

Provozní doba, v jejímž průběhu je pohřebiště zpřístupněno veřejnosti, se stanoví takto:

Uveden příklad, lze však upravit odlišně podle místních podmínek a možností.

leden, únor, listopad, prosinec 7­17 hod

březen, říjen 7-17 hod

duben, květen, červen, červenec, srpen, září 7­19 hod

Památka zesnulých, vč. předcházející soboty a neděle 7­19 hod

Pokud je třeba např. v souvislosti s prováděním prací zpřístupnit pohřebiště jiným osobám mimo takto stanovenou dobu, lze takovou situaci řešit v konkrétních případech samostatnými dohodami.

Návštěvníci pohřebiště jsou povinni zdržet se takového jednání, které by se dotýkalo důstojnosti zemřelých nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti: tzn. zejména chovat se hlučně, pouštět přenosné nosiče zvuku, požívat alkoholické nápoje, omamné a psychotropní látky, odhazovat odpadky mimo nádob k tomu určených a používat prostory pohřebiště a jeho vybavení k jiným účelům, než k jakým jsou určeny.

Na pohřebišti je možné zdržovat se pouze v provozní době pohřebiště stanovené v článku 2 tohoto řádu.

Děti do 10 let mají na pohřebiště přístup pouze v doprovodu dospělé osoby.

Na pohřebiště je zakázán přístup podnapilým osobám a osobám se psy, kočkami a jinými zvířaty.

Na pohřebišti je zakázáno jezdit na jízdních kolech, koloběžkách, skateboardech a kolečkových bruslích.

Vozidla (s výjimkou invalidních vozíků) mohou na pohřebiště vjíždět a zdržovat se zde pouze se souhlasem správce pohřebiště a při splnění jím stanovených podmínek. Vozidla do areálu pohřebišť jsou vpouštěna nejpozději 1 hod. před ukončením stanovené provozní doby pohřebiště a současně musí vozidlo pohřebiště opustit nejpozději 30 min. před ukončením této doby. Chodci mají vždy přednost před vozidly.

Pojízdné a průchodné plochy na pohřebištích je povoleno používat k parkování vozidel jenom v provozní době pohřebiště, a to pouze se souhlasem správce pohřebiště. Není dovoleno parkovat vozidla u hrobových míst a provádět zde opravy a údržbu vozidel.

Přístup na pohřebiště nebo do jeho části může správce pohřebiště z oprávněných důvodů (terénní úpravy, náledí, vichřice, exhumace atd.) na vymezenou dobu omezit nebo zakázat.

Vstup na vsypové a rozptylové loučky je pro veřejnost zakázán. Věnce a kytice (bez nádob na vodu) lze umísťovat jen na plochy, které jsou na vsypových a rozptylových loučkách k tomuto účelu vyhrazené. Správce pohřebiště je oprávněn zvadlé nebo jinak znehodnocené květinové dary příp. jiné předměty z těchto míst odstranit.

Ukládání nádob, nářadí a jiných předmětů na zelené pásy a místa kolem hrobových míst není dovoleno.

Svítilny a svíčky je možno na pohřebištích rozsvěcovat na jednotlivých hrobových místech pouze tehdy, pokud jsou vhodným způsobem zabezpečeny proti vzniku požáru. Na vsypových a rozptylových loučkách je dovoleno rozsvěcovat svíčky jenom na vyhrazených plochách. V odůvodněných případech může správce pohřebiště používání otevřeného ohně (svíček aj.) omezit nebo zakázat.

Z hygienických důvodů není dovoleno v areálech pohřebišť pít vodu z vodovodních výpustí a studní. Tato voda je určena k provozním účelům správce pohřebiště a na zalévání zeleně při údržbě zeleně na pronajatých hrobových místech. Je zakázáno odnášet vodu v náhradních obalech z areálu pohřebišť.

Odpadky je třeba odkládat na stanovená místa; pokud je na pohřebišti zavedeno třídění odpadu, je nutno tato opatření respektovat.

Návštěvníci nejsou oprávněni provádět jakékoli zásahy do zeleně vysazené správcem pohřebiště, včetně nové výsadby zeleně, bez jeho souhlasu.

Pořádání pietních a vzpomínkových akci na pohřebišti je možné se souhlasem správce pohřebiště. Tím není dotčena povinnost svolavatele předem oznámit shromáždění podle zvláštního předpisu (zák. č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů).

Na pohřebišti je povoleno provádět jakékoli práce pouze v takovém rozsahu a takovým způsobem, který stanoví tento řád.

Dozor nad pořádkem na pohřebišti provádí správce pohřebiště.

Správce pohřebiště poskytuje zejména následující služby:

a) výkopové práce související s pohřbením a exhumací

b) pohřbívání

c) provádění exhumací

d) ukládání, rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků

e) pronájem hrobových míst

f) vedení související evidence o hrobových místech a o uložení lidských ostatků

g) správu a údržbu pohřebiště včetně komunikací a okolní zeleně v areálu pohřebiště.

Podle místních podmínek a potřeb lze činnosti uvedené pod písm. g) dále konkretizovat, např. takto:

Pokud by byl řád pohřebiště vydán obecně závaznou vyhláškou obce, celé následující ustanovení odst. 1 by v něm mohlo být obsaženo, jen pokud by provozovatelem i správcem pohřebiště současně byla sama obec. Pokud by však obec provozovala pohřebiště prostřednictvím jiného správce (právnické nebo fyzické osoby ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví), měly by být níže uvedené povinnosti obsaženy jen ve smlouvě uzavřené mezi obcí a touto právnickou nebo fyzickou osobou a nikoli v obecně závazné vyhlášce obce. V zájmu odstranění možného věcného nesouladu mezi obsahem smluvní úpravy a řádu pohřebiště lze sice postupovat tak, že smlouva by obsahovala při vymezení povinností správce odkaz na obecně závaznou vyhlášku obce, ale legislativní podstatu problému to neřeší. Pokud by totiž povinnosti správce pohřebiště byly obsaženy v obecně závazné vyhlášce obce, při jejich porušení by se správce dopustil správního deliktu podle § 58 zákona o obcích, čímž by došlo ke směšování soukromoprávní (občanskoprávní) a veřejnoprávní úpravy (za porušení povinnosti stanovené smlouvou nelze např. ukládat pokutu ve správním řízení). Podle právního názoru zastávaného Svazem měst a obcí je takové směšování nepřípustné.

1. Správce pohřebiště je povinen:

a) předat nájemci hrobového místa (dále jen „nájemce“) k užívání vyznačené, číselně označené hrobové místo;

U vsypu je vyznačeno toto místo pouze v dokumentaci vedené provozovatelem pohřebiště.

b) umožnit nájemci zřízení hrobového zařízení hrobu nebo hrobky za podmínek stanovených v článku 9.

c) umožnit nájemci užívání jeho hrobového místa a zařízení pohřebiště, zajistit přístup ke hrobovému místu a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového místa nebo hrobového zařízení s výjimkou případů, kdy je nezbytné, např. v důsledku živelní pohromy, bezodkladně zajistit bezpečný a plynulý provoz pohřebiště, nebo kdy je třeba provést pohřbení do sousedního hrobu, kamenosochařské práce nebo úpravu pohřebiště – v takovém případě je omezení přístupu ke hrobovému místu možné pouze po nezbytně nutnou dobu; dojde­li k zásahu do hrobového místa nebo hrobového zařízení vinou správce pohřebiště a vznikne­li škoda, je správce pohřebiště povinen hrobové místo uvést do původního stavu.

2) Hrobová místa správce pohřebiště zřizuje a připravuje k pronájmu tak, aby vznikly ucelené řady, oddíly či skupiny hrobů a hrobek stejného charakteru a rozměrů. Nikdo nemá nárok na individuální umístění mimo vymezený prostor.

Následující ustanovení článku 6 lze použít v řádu pohřebiště jen tehdy, pokud není řád pohřebiště vydáván prostřednictvím obecně závazné vyhlášky obce, aby tímto nedocházelo k nahrazování soukromoprávních (občanskoprávních) vztahů veřejnoprávními (viz nálezy Pl. ÚS 27/93 a Pl. ÚS 29/93 konstatující, že vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je vztahem občanskoprávním založeným na nájemních smlouvách, a nelze jej proto nahradit obecně závaznou vyhláškou obce). Pokud by řád pohřebiště byl vydán obecně závaznou vyhláškou obce, povinnosti nájemce hrobového místa by bylo třeba upravit pouze v nájemní smlouvě.

Nájemce hrobového místa je povinen při užívání hrobového místa postupovat takto:

1) Hrobové zařízení zřídit v souladu s ustanoveními článku 9. Před zahájením prací si vyžádat písemný souhlas správce pohřebiště a řídit se při provádění prací jeho pokyny; má­li být zřízena hrobka, předat správci pohřebiště k odsouhlasení dokumentaci obsahující technickou zprávu, půdorys, bokorys a řez hrobkou s uvedením jména a adresy realizátora záměru, po dokončení hrobky požádat správce pohřebiště o její technické převzetí a řídit se pokyny vydanými správcem pohřebiště k trvalému užívání hrobky.

2) Provádět údržbu pronajatého hrobového místa a hrobového zařízení v následujícím rozsahu a následujícím způsobem:

a) Nejpozději do 3 měsíců od pohřbení do hrobu zajistit úpravu pohřbívací plochy hrobového místa.

b) Zajistit, aby plocha hrobového místa nezarůstala nevhodným porostem narušujícím estetický vzhled pohřebiště a průběžně zajišťovat údržbu hrobového místa a hrobového zařízení na vlastní náklady tak, aby jejich stav nebránil užívání hrobových míst ostatních nájemců a dalších osob.

c) Odstranit včas znehodnocené květinové a jiné dary, odpad z vyhořelých svíček a další předměty, které narušují estetický vzhled pohřebiště. Neodstraní­li tyto předměty nájemce hrobového místa na vsypové loučce, je správce pohřebiště oprávněn to učinit sám.

d) Neprodleně zajistit opravy hrobového zařízení pokud je narušena jeho stabilita, a ohrožuje tak zdraví, životy nebo majetek dalších osob. Pokud tak nájemce neučiní, je správce pohřebiště oprávněn zajistit bezpečnost na náklady a riziko nájemce hrobového místa.

3. Lavičky instalovat pouze se souhlasem správce pohřebiště (který stanoví povolený rozměr, tvar, barvu, umístění, upevnění apod.) a udržovat je v řádném stavu. Takové lavičky mohou používat všichni návštěvníci pohřebiště.

4. Do veřejné zeleně na pohřebišti, včetně výsadby nové veřejné zeleně, zasahovat pouze se souhlasem správce pohřebiště, který může ve svém souhlasu stanovit podmínky výsadby a regulace veřejné zeleně.

5. Zajistit na vlastní náklady, nejpozději do dne ukončení nájmu hrobového místa, odstranění hrobového zařízení včetně uren, jinak s nimi bude naloženo podle § 25 odst. 9 zákona.

6. Oznamovat správci pohřebiště veškeré změny údajů, potřebných pro vedení evidence pohřebiště v souladu s § 21 zákona.

7. Strpět číselné označení hrobů provedené správcem pohřebiště způsobem obvyklým na daném pohřebišti nebo jeho části.

8. Uložení lidských pozůstatků a lidských ostatků nebo jakékoli další nakládaní s nimi provádět jen způsobem, který je v souladu s článkem 7.

9. Zdržovat se na pohřebišti pouze v provozní době stanovené v článku 2.

1. Lidské pozůstatky může do hrobů a hrobek ukládat pouze správce pohřebiště, jiná osoba jen s jeho souhlasem. Obdobně to platí i o provádění prací spojených se zajišťováním exhumací.

Obdobně jako při přijímání lidských pozůstatků ke zpopelnění by měl správce pohřebiště dbát na to, aby převzetí lidských pozůstatků bylo doloženo listem o prohlídce mrtvého; tento dokument by měl být podkladem i pro evidenci související s provozováním pohřebiště.

2. Zpopelněné lidské ostatky je možné uložit na pohřebišti vždy jen se souhlasem správce pohřebiště a způsobem, který stanoví.

3. Všechny rakve určené k pohřbení musí být označeny štítkem obsahujícím minimálně jméno zemřelého, datum narození a den pohřbu. Před spuštěním do hrobu musí být víko rakve pevně a trvale spojeno šroubem se spodní částí rakve.

4. Pro pohřbívání do hrobů musí být použity takové rakve, které ve stanovené tlecí době zetlí spolu s lidskými ostatky, tzn. nesmí obsahovat díly z PVC a jiných nerozložitelných materiálů, kovové díly jen omezeně; výplň rakví může být pouze z materiálů, jako dřevěné piliny, papír a látky, při výrobě rakví a jejich nátěrů nesmí být použity toxické látky.

5. Pro pohřbívání do hrobek je nutno použít rakve s maximálními rozměry 2,15 x 0,85 m, a to

• celodubové nebo z jiných tvrdých druhů dřev, do které bude umístěna poloviční zinková vložka nebo

• kovové s nepropustným dnem.

6. Přímou manipulaci s lidskými ostatky uloženými v hrobkách může správce pohřebiště provádět pouze se souhlasem okresního hygienika (resp. krajské hygienické stanice, podle navrhované právní úpravy přijímané v souvislosti se zrušením okresních úřadů).

Tlecí doba stanovená pro ukládání lidských pozůstatků do hrobů činí ........ let.

1. Podmínky pro zřízení hrobového zařízení hrobu:

a) Základy musí odpovídat půdorysným rozměrům díla a hloubce základové spáry, která činí ... mm.

b) Základy památníků a náhrobků musí být zhotoveny z dostatečně únosného materiálu, odolného proti působení povětrnosti např. z prostého betonu či železobetonu, kamenného, příp. cihelného zdiva apod.

c) Přední a zadní rámy hrobu musí být v jedné přímce s rámy sousedních hrobů.

d) Vlastní náhrobek a rámy musí být mezi sebou jednotlivě kotveny.

e) Při stavbě na svahovitém terénu musí být hrobové zařízení stejnoměrně odstupňováno

Toto ustanovení je vhodné uplatnit, pokud to vyžadují terénní podmínky.

2. Podmínky pro zřízení hrobového zařízení hrobky:

b) Stěny musí být vybudovány z porézních materiálů (např. cihly), pokud bude použit litý beton, musí být vyvedena z hrobky difúzní zátka.

c) Stěny hrobky z porézních materiálů musí mít šíři nejméně 30 cm, v případě užití litého betonu nejméně 15 cm, a musí být izolovány přizdívkou, včetně impregnačních nátěrů.

d) Dno hrobky může být bez betonového pokryvu (pouze kopaná zemina). V případě, že bude dno vybetonováno, musí být zřízen trativod o rozměrech nejméně 40 x 40 a hloubce 50 cm, vyplněný drenáží.

e) Zdivo musí být umístěno na betonovém základě min. 50 cm vysokém v šíři podle předpokládané vyzdívky.

f) Do stěn hrobky musí být zabudovány vstupní otvory s madly.

g) Kovové prvky v hrobce (traverzy pro uložení rakví a stropní nosiče) musí být opatřeny antikorozními nátěry a jejich stav musí být kontrolován nejméně jednou za 10 let.

h) Zastropení hrobky je nutné provést tak, aby mohly být rakve lehce umístěny na jednotlivá stanoviště s tím, že vstupní otvor a vlastní světlost hrobky musí být nejméně 220 cm (podle velikosti rakví).

i) Na zastropení a uzavření hrobky musí být použity železobetonové překlady, jejich spáry zality betonem a povrch zaizolován.

j) Na zastropení je nutno použít 20 cm zeminy sloužící jako pachová zátka nebo umístit krycí desku neprodyšně uzavírající hrobku, se spárami vytmelenými trvalými tmely.

k) Nosnost stropu musí být nejméně 100 kg na 1 m2.

l) Vlastní hrobové zařízení s výjimkou rámů musí být postaveno mimo hlavní konstrukci hrobky, na samostatném základě.

3. Správce pohřebiště může ve svém souhlasu se zřízením hrobky stanovit

• dobu výstavby hrobky

• zabezpečení místa z hlediska pádu osob a bezpečnosti návštěvníků hřbitova

• požadavky na ochranu zeleně v okolí staveniště

• podmínky používání komunikací pohřebiště

• způsob skladování materiálů, odpadů a jejich likvidace

• povinnost dozoru při výstavbě

• průběžné a závěrečné kontroly postupu prací.

4. Zřízenou hrobku přejímá po technické stránce správce pohřebiště, který může pro trvalé užívání stavby určit

• druh používaných rakví pro pohřbení v hrobce

• způsoby a cyklus revizí hrobky.

Dokumentaci spojenou se zřízením hrobky je správce pohřebiště povinen archivovat.

5. Při provádění veškerých prací na pohřebištích je třeba dodržovat podmínky dohodnuté správcem pohřebiště, zejména

• respektování důstojnosti a místa a omezení hlučných prací

• neomezování průchodnosti komunikací a přístupu k jednotlivým hrobovým místům

• nenarušování hrobových míst nebo jakékoli jiné omezování práv nájemců hrobových míst

• zajištění ochrany zeleně, kořenového systému zeleně

Vyžaduje­li to místní situace, lze v řádu zmínit i další podmínky, např.:

6. Po ukončení prací na pohřebišti je nutno uvést okolí místa, kde byly práce prováděny, do původního stavu.

V tomto článku řádu by bylo možné upravit i případné důsledky „omezení vyplývající z územního rozhodnutí o zřízení veřejného pohřebiště“ ve smylu § 19 pís. g) zákona, tzn. postup a podmínky platné pro zřizování staveb (zejména stavebně náročných hrobek) na pohřebišti, umožňuje­li to konkrétní územní rozhodnutí.

Porušení této obecně závazné vyhlášky bude postihováno podle zákona o přestupcích a zákona o obcích.

V tomto ustanovení je třeba řešit zrušení dosud platného řádu pohřebiště vhodným způsobem, který umožní vzájemný vztah obou právních forem.

Je třeba stanovit vhodným způsobem účinnost, např. tak, že předpis (vyhláška, opatření) nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po jejím (resp. jeho) vyhlášení.

.............................................                                                   .............................................

místostarosta                                                                                            starosta