Ministerstvo pro místní rozvoj,
Věstník, 1 - 2002
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍ ŘÁD
Provádění hlubinných vrtů za účelem získávání zemského tepla
Ze stanoviska odboru stavebního řádu čj. 22252/00-32/K-545/00 ze dne 15.1.2002 ve věci provádění hlubinných vrtů za účelem získávání zemského tepla, které bylo přijato po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Českým báňským úřadem
Postup při povolování hlubinných vrtů za účelem získávání a využívání zemského tepla jako topného média k vytápění pomocí tepelného čerpadla žádný právní předpis speciálně neupravuje. V těchto případech se v podstatě jedná o provedení (instalování) technického zařízení, které umožňuje využívání zemského tepla za pomoci nuceného oběhu vody v soustavě dvou, čtyř nebo více vrtů dosahujících většinou značné hloubky. Vrty jsou vystrojeny sběrným kolektorem, který je součástí uzavřeného systému země – voda. Teplo, které voda odebere v hornině, je za pomoci tepelného čerpadla akumulováno a používáno na vytápění domu. Voda, která se používá jako nosné médium tepla, není kontaminována ani nekontaminuje horninové prostředí, protože celý systém je uzavřený, tak jako např. systémy ústředního vytápění. Pro případy vrtů využívajících k přenosu tepla přímo podzemní vody v otevřeném systému (voda-voda nebo voda-vzduch) platí jiné podmínky.
Vrty prováděné za účelem odebrání tepla z horniny nejsou považovány za stavbu ve smyslu stavebního zákona. Nejedná se ani o práce geologické (geologické vrty) ve smyslu § 2 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Provádění vrtů za účelem získání a následného využití tepla ohřevem cirkulující vody v soustavě hlubinných vrtů není zvláštním zásahem do zemské kůry podle § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Pokud by se však jednalo o průmyslové využití geotermální energie (např. prodej získané tepelné energie jiným subjektům), šlo by již o hornickou činnost, konkrétně o zvláštní zásah do zemské kůry podléhající hornímu zákonu.
Jestliže by provedení vrtů v konkrétním případě, resp. v konkrétních hydrogeologických podmínkách v místě, mohlo ovlivnit vodní poměry nebo se jinak dotýkat zájmů chráněných podle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), bylo by třeba věc projednat s příslušným vodoprávním úřadem. Obdobně by přicházelo v úvahu opatření závazného posudku Českého inspektorátu lázní a zřídel, jestliže by měly být vrty prováděny v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje (§ 30 a 31 vyhlášky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů).
Obecně se provádění vrtů řídí zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní správě, ve znění pozdějších předpisů. Podle něho státní báňská správa na vrty, které nemají sloužit průmyslovému využití geotermální energie, nevydává rozhodnutí o jejich povolení. Na základě citovaného zákona a předpisů na něj navazujících však báňské úřady provádí dozor nad bezpečností práce a provozu při realizaci vrtů, protože se jedná o činnost, prováděnou hornickým způsobem (§ 3 písm. h/ cit. zákona). Pokud je délka vrtů větší než 30 m, musí být práce prováděny v souladu s vyhláškou ČBÚ č. 239/1998 Sb.
Z hlediska aplikace stavebního zákona je při zřizování uvedeného typu vytápění nutné rozlišit, zda se jedná o součást připravované stavby, kdy se podává žádost o stavební povolení na stavbu nebo její přístavbu či nástavbu a provedení geotermálního vytápění je součástí projektové dokumentace, nebo jde jen o práce charakteru stavebních úprav – změnu topného média – na které se vztahuje ustanovení § 55 odst. 1 nebo odst. 2 stavebního zákona. Vždy se však jedná o vybudování technického zařízení, které zprostředkovává využití získaného tepla, nikoliv o povolování vrtných prací. Na využívání tohoto způsobu vytápění se vztahují přiměřeně požadavky vyhlášky č. 137/1998 Sb. (OTP), zejména § 2, § 4 odst. 1 a § 49.
U stavby nebo její změny s navrhovaným geotermálním vytápěním musí stavební úřad ve stavebním a v kolaudačním řízení mj. zkoumat, zda stavbu s takovýmto způsobem vytápění bude možné bezpečně a plynule užívat k určenému účelu.