Ministerstvo pro místní rozvoj, Věstník, 1 - 2002

CESTOVNÍ RUCH

Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2002 – 2007

 

Vláda ČR na svém zasedání dne 9. ledna t.r. projednala a rovněž vzala na vědomí Koncepci státní politiky cestovního ruchu na období 2002 – 2007 předloženou ministrem pro místní rozvoj, panem Ing. Petrem Lachnitem, Csc.

Tato Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2002 – 2007 (dále jen Koncepce) je zpracována v souladu s usnesením vlády č. 10 ze dne 3. 1. 2001 k návrhu Metodiky střednědobých koncepcí, dále pak v souladu s usnesením vlády č. 713 z 14. 7. 1999 ke Strategii regionálního rozvoje a v neposlední řadě v souvislosti s nutností aktualizovat Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR, kterou vzala vláda ČR na vědomí dne 14. července 1999 usnesením č. 717. Zmíněná Koncepce z roku 1999 mimo jiné obsahovala 13 opatření, která již byla v období 1999 – 2001 realizována, resp. jejichž realizace v současné době pokračuje a jsou proto rovněž zahrnuta do aktualizované Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR.

Koncepce je zpracovaná pro období 2002 – 2007, tj. šestileté období, a je koncipována v souladu s  Národním rozvojovým plánem ČR, zejména s jeho sektorovou částí Cestovní ruch a lázeňství, dále rozpracovanou v  Sektorovém operačním programu Cestovní ruch a lázeňství.

Koncepce rovněž vychází z  úkolů Strategie regionálního rozvoje a daných usnesení. Navrhovanými cíli, prioritami a opatřeními respektuje regionální aspekt a význam cestovního ruchu. Cíle, priority a opatření Koncepce jsou stanoveny s ohledem na skutečnost, že cestovní ruch je významným faktorem rozvoje regionů včetně těch, které jsou hospodářsky a sociálně problémové. Z hlediska rozvoje v těchto problémových regionech je jejich předností převažující existence přírodního, kulturně historického a částečně lidského potenciálu využitelného pro cestovní ruch.

Podle organizace cestovního ruchu (WTO) bude tvořit meziroční přírůstek cestovního ruchu ve světovém měřítku 2,5 až 2,8%. V roce 1999 se ve světě cestovní ruch podílel na tvorbě HDP téměř 13%, ve státech EU pak 14%. Tvořil více jak 8% hodnoty vývozu zboží a téměř 35% inkasa obchodních služeb. Růst příjmů dosáhl meziročně 7,5%. V této době vytváří cestovní ruch celosvětově 11% pracovních míst (ve vyspělých ekonomikách pak až 15%). Objemem tržeb se cestovní ruch řadí na první místo mezi hospodářskými odvětvími před obchod s ropou a automobilový průmysl.

Cestovní ruch je rovněž odvětvím efektivního zapojení do mezinárodní směny bez potřeby úvěrování a krytí pojistných rizik. Do roku 2020 předpokládá Světová organizace cestovního ruchu roční tempo růstu počtu cest do zahraničí 4,3% a výdajů na ně 6,7%, což je více jak předpokládaný 3% maximální růst světového hospodářství.

Z  výše uvedené rámcové charakteristiky významu cestovního ruchu pro národní ekonomiku vyplývá rovněž nutnost podpory odvětví cestovního ruchu ze strany státu, a to jak přímými, tak nepřímými formami. Tato koncepce je soustředěna na problematiku v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a případná spolupráce s dalšími subjekty bude podchycena zejména v rámci navrhnutých opatření.

Obsahově je Koncepce členěna na část analytickou a vlastní koncepci. V analytické části je zevrubně popsán vývoj cestovního ruchu v  ČR zejména v posledním desetiletí a návazně vyhodnoceny jeho silné stránky (především výhodná geografická poloha ČR v centrální části Evropy, morfologie, nadmořská výška, klimatické podmínky, bohatství kulturních, historických a technických památek a dalších kulturních a folklórních atraktivit, tradice lázeňství, přírodní atraktivity, sportovní areály, Praha jako turistický fenomén světového významu, hustá a dokonale značená síť turistických stezek a tras po celé republice) a slabé stránky (nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu – zejména ubytovací kapacita v nevyhovující kvalitě a struktuře, nedokonalý informační systém, doprava a spoje, nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu ap.).

Rovněž tak jsou uvedeny příležitosti pro cestovní ruch, především zvýšený zájem o rekreační a poznávací pobyty v ČR, a to jak na světovém, tak zejména na evropském trhu cestovního ruchu, dále zvýšená poptávka po nových moderních produktech cestovního ruchu (venkovská turistika a obecně ekologická turistika, cykloturistika, městský, kongresový a incentivní cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, využití technických památek pro cestovní ruch apod.), včetně doprovodných programů, rozšiřování spolupráce příhraničních regionů (Šumava, jižní Morava, Nisa, Labe, Krušné hory) a ostatních regionů a obcí s jejími příslušnými zahraničními partnery v oblasti cestovního ruchu a oproti tomu hrozby – ztráta konkurenceschopnosti, nezlepší-li se výrazně kvalita a struktura infrastruktury cestovního ruchu a způsob podávání informací, podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele (oblast vzdělávání dospělých), podcenění údržby kulturních a technických památek využitelných pro cestovní ruch.

Ve vlastní Koncepci jsou pak stanoveny cíle státní politiky cestovního ruchu, a to zejména:

K dosažení těchto cílů jsou stanovena i opatření, především:

Významným nástrojem státní politiky a podpory v oblasti cestovního ruchu je výše uvedený Státní program podpory cestovního ruchu. Cílem Programu je vytvoření ekonomických podmínek k iniciaci a podpoře aktivit, které budou systematicky řešit situaci v cestovním ruchu, a to zejména těch, které povedou ke zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, k vytváření nových pracovních míst, vytvoření nových produktů cestovního ruchu a ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů.

Zaměření Programu bude každoročně konkretizováno formou podprogramů, schvalovaných vládou ČR. Program bude přístupný obcím, podnikatelům v oblasti cestovního ruchu, fyzickým a právnickým osobám podnikajícím v oblasti propagační, poradenské a vzdělávací činnosti a neziskovým organizacím, jejichž činnost je zaměřena na cestovní ruch.

V roce 2001 byl Program zaměřen na podporu rozvoje a regenerace lázeňství. Byly vyhlášeny čtyři podprogramy zaměřené na rozvoj a regeneraci lázeňské infrastruktury v majetku města nebo obce se statutem lázeňského místa, na podporu vlastníků lázeňské infrastruktury (dotace na rozšiřování ubytovací kapacity v kategorii ubytování v soukromí a dotace maximálně do výše 20 tis. Kč na vybudování 1 lůžka včetně hygienického zázemí) a na podporu programů rozvoje lázeňské turistiky ve smyslu školících, informačních, poradenských a propagačních (dotace až do výše 50% rozpočtových nákladů akce). Na financování všech čtyř podprogramů lázeňství včetně administrace Programu bylo v roce 2001 v rozpočtové kapitole Ministerstva pro místní rozvoj vyhrazeno 185 mil. Kč.

Navrhovaná zaměření Programu formou podprogramů pro další léta budou rovněž vycházet z priorit a opatření obsažených v   kapitole 3.1. Finanční prostředky Programu tak budou moci být použity jako systémový nástroj podpory v rámci SOP formou spoluúčasti na financování realizace jeho opatření z předvstupních a strukturálních fondů Evropské unie (v letech 2003 – 2006).

Dalším prostředkem pro realizaci státní politiky a podpory v oblast cestovního ruchu je Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR), což je příspěvková organizace MMR, odbor koncepce cestovního ruchu MMR vykonává vůči ní funkci zřizovatelského odboru.

Základním posláním ČCCR je koordinace státní propagace (ediční a veletržní činnost, workshopy) s činností podnikatelské sféry v cestovním ruchu a vytváření střednědobé marketingové strategie na domácím a zahraničním trhu turistiky. ČCCR je navrhována na funkci implementační agentury pro realizaci Sektorového operačního programu Cestovní ruch a lázeňství. Spolupracuje s příslušnými útvary MMR a plní rovněž funkci výkonné agentury pro jednotlivá opatření Sektorového operačního programu.

Hlavním strategickým cílem ČCCR je propagace turismu v zahraničí a podpora cestovního ruchu v regionech, nadále přispívat k  jeho růstu a zlepšování ekonomických a sociálních výsledků, a tím i ke zlepšování ekonomiky státu a vytváření příznivého sociálního klimatu v zemi.

Základní způsoby uskutečňování tohoto strategického cíle jsou:

a) stanovení zásadní představy o teritoriálním zaměření příjezdového cestovního ruchu ČR; poloha ČR predestinuje jako základní zdroj incomingu Evropu – sousední země, EU, dále Severní Ameriku (především USA), Japonsko a do blízké budoucnosti Čínu,

b) stanovení hlavních principů věcného zaměření spočívající ve vytváření vhodného turistického produktu, vhodné nabídky pro mezinárodní trh v konstantním zvyšování intenzity působení ČCCR na mezinárodním trhu zaměřeném na prezentaci ČR jako celku i jednotlivých regionů. Jedná se především o působení prostřednictvím zahraničních zastoupení, organizování workshopů, účasti na výstavách cestovního ruchu, organizování prezentací českého cestovního ruchu v zahraničí, práce se zahraniční veřejností (public relations), audiovizuální prezentace a další.

Nezbytnou podmínkou je rozvinutá ediční činnost, která umožní smysluplnou realizaci uvedených aktivit a vytvoření efektivního systému spolupráce ČCCR s regiony po změněném státoprávním uspořádání, zaměřeném na zvýšení podpory cestovního ruchu v regionech, tj. na vytváření vhodné nabídky a její prezentaci v zahraničí i v tuzemsku, což přispěje ke zvýšení návštěvnosti regionů a posílí jejich ekonomiku.

Strategie teritoriálního zaměření je založena na analýze dlouhodobého vývoje mezinárodního trhu cestovního ruchu, dostupných zahraničních studiích o této problematice (WTO, WTTC, ETC aj.), výsledcích několikaletých šetření organizovaných ČCCR, na šetřeních nakupovaných v zahraničí a dalších informacích.

Poloha ČR predestinuje jako základní zdroj incomingu Evropu – sousední země, nadále především Německo, zlepšení hospodářské situace v  Polsku bude generovat další zvýšení dynamiky návštěvnosti z této země, v menší míře lze očekávat zachování pozice, event. mírné zvýšení i z  Rakouska a částečně Slovenska.

Věcné zaměření činnosti ČCCR je založeno na vytvoření vhodného, na mezinárodním trhu cestovního ruchu uplatnitelného turistického produktu a jeho efektivní prezentaci v zahraničí.

Strategie volby nosných témat turistického produktu ČR jako celku vychází z analýzy předpokladů a možností uplatnění ČR na mezinárodním trhu. Jsou to především:

Pro zkonkretizování nabídky v určitém období a větší a snazší zapojení podnikatelské sféry a dalších tuzemských subjektů do její prezentace v zahraničí vytipovala ČCCR marketingová témata do roku 2005:

rok 2001 Tisíc let architektury v Čechách a na Moravě

rok 2002 Česká gastronomie – jídlo a pití v Česku,

resp. Česká kuchyně (Czech cuisine)

rok 2003 Zdravá dovolená (sportovní vyžití a lázeňství)

rok 2004 Rok české hudby

rok 2005 Ekologie v českém turismu

Pro období do roku 2004 si stanovuje ČCCR následující priority:

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Českým statistickým úřadem (ČSÚ) pokračuje v zavádění agendy satelitního účtu cestovního ruchu. K tomuto účelu byla v  květnu 2001 založená pracovní skupina při ČSÚ, složená ze zástupců těchto subjektů: ČSÚ – odbor Národních účtů, MMR ČR, ČNB, ČCCR, Vysoká škola hotelová – Praha, společnost Mag Consulting,  VŠE a Národní federace hotelů a restaurací. MMR připravilo k uvedené problematice v červnu 2001 rešerši podle nejnovějších poznatků OSN-WTO a podle doporučení EUROSTATu.

Jedná se o přechod z metodiky OECD na současně doporučovanou metodiku. Tato metodika předpokládá zpracování turistického satelitního účtu v deseti částech (tabulkách). V první etapě doporučila pracovní skupina zpracovat zjednodušenou podobu satelitního účtu, tj. naplnit základní tabulky č. 1, 2, 5 a 6. Na metodice naplňování vybraných tabulek ČSÚ pracuje.

Ve vyspělých zemí se stále více uplatňuje trend k  pojetí trvale udržitelného cestovního ruchu, který se má rozvíjet podle kritérií kvality životního prostředí, z hlediska rozvoje ziskovosti odvětví cestovního ruchu a z hlediska trvalé tvorby pracovních míst.

Zejména v centrech s kumulací atraktivit cestovního ruchu a kultury stojí proti sobě dva základní požadavky:

Jako odpovídající reakci na tento stav je možno považovat rozšířenou nabídku zejména nových produktů cestovního ruchu, která by přilákala a především rozptýlila turisty na větší území regionu, města apod.

MMR bude spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí na legislativní úpravě problematiky trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu při zachování obecných zásad trvale udržitelného rozvoje.

Soustavná koncepční činnost řízení cestovního ruchu a sledování a vyhodnocování stavu, vývoje a dopadů cestovního ruchu budou vytvářet předpoklady pro ochranu a uchování přírodních a kulturních hodnot území jako hodnot o sobě, tak ovšem i jako atraktivit cestovního ruchu. To se promítne do utváření cestovního ruchu do podoby enviromentálně přátelského a přitom ekonomicky dlouhodobě zdravého odvětví.

Státní podpora bude zaměřena – zejména pokud jde o Státní program podpory cestovního ruchu – pouze na podporu projektů, které budou v souladu s požadavky trvale udržitelného cestovního ruchu.

Potřeba integrovaného informačního systému pro potřeby subjektů zainteresovaných v cestovním ruchu vedla k vyhlášení veřejné soutěže Českým centrem cestovního ruchu na “Vytvoření, realizaci a správu integrovaného systému cestovního ruchu v České republice” v  březnu 2000. Byl přijat projekt firmy BEDY, zastupující konsorcium šesti firem. Cílem projektu je vytvoření otevřené, pružné a efektivní softwarové aplikace, včetně standardizované distribuční sítě, která kromě své informační a prezentační funkce bude plnit současně funkci servisní.

Harmonogram projektu integrovaného informačního systému cestovního ruchu (CZECHTOURSERVIS) stanovuje vybudovat do 30. června 2002 základní prostředí systému zabezpečujícího poskytování informací a zprostředkování služeb cílovým uživatelům.

Systém integrovaného servisu cestovního ruchu má otevřenou strukturu, která umožní postupné zapojení dalších prvků podle vývoje integračního procesu v souladu s požadavky poskytovatelů dat i provozovatelů již fungujících informačních systémů.

Koncepce budování informačního systému CZECHTOURSERVIS je do značné míry nezávislá na prostředcích ze státního rozpočtu a orientuje se na jiné formy financování, zejména na samofinancování. To je zárukou, že informační systém CZECHTOURSERVIS bude fungovat a rozvíjet se i v situaci, kdy např. z důvodů nepříznivého ekonomického vývoje nebudou uvolněny finanční prostředky ze státního rozpočtu.

Legislativa cestovního ruchu – oblast cestovního ruchu ve vyspělých státech není upravena jedním zákonem, ale řídí se jednotlivými právními předpisy, zpravidla zákony (Itálie, Velká Británie, Francie, Finsko a další). V Rakousku je ale například obecná právní úprava cestovního ruchu součástí průmyslového zákona z roku 1973. Specifika rozvoje cestovního ruchu, především z hlediska jeho organizačního a finančního zajištění, jsou řešeny v zemských zákonech. Například tyrolský zákon o cestovním ruchu z roku 1991 upravuje otázky založení a členství ve svazech cestovního ruchu, které zřizuje zemská vláda, dále úkoly těchto svazů, složení a úkoly jejich orgánů, zdroje jejich příjmů (povinné příspěvky a dotace ze státního rozpočtu) atd.

Jednotlivé zákony vždy upravují příslušný důležitý segment odvětví cestovního ruchu (např. organizaci cestovního ruchu nebo formy systému státních podpor, dělbu práce mezi státními orgány a svazy podnikatelů a jejich vzájemnou spolupráci apod.).

Úlohy aproximace našeho práva spojené s cestovním ruchem ve vztahu k rozvoji spolupráce s členskými státy Evropské unie jsou v zásadních otázkách vymezené v čl. 89 Evropské dohody o přidružení (ulehčení obchodu v oblasti cestovního ruchu, zvyšování toku informací mezinárodními sítěmi, odevzdávání know-how formou odborné praxe, účast České republiky a jejích subjektů cestovního ruchu v evropských a mezistátních regionálních organizacích, organizování společných akcí, harmonizace statistických systémů cestovního ruchu).

V současné době je v České republice cestovní ruch upravován dílčími právními normami, a to zejména Obchodním zákoníkem, Občanským zákoníkem, Živnostenským zákonem, Zákonem o místních daních a Zákonem o živnostenských úřadech, dále pak zejména Zákonem č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. V  současné době chybí zákonná úprava odvětví cestovního ruchu pro oblast podpory cestovního ruchu, resp. vymezení úlohy jednotlivých subjektů při realizaci této podpory.

Je proto navrhováno, jako jeden z úkolů realizace státní politiky v této oblasti, připravit návrh zákona o státní podpoře cestovního ruchu, který by kompletně legislativně upravoval tuto oblast.

V souvislosti s Evropskou unií bude úlohou státu rovněž v oblasti cestovního ruchu – a to jak v předvstupní, tak v členské fázi – vytvářet obecné, zejména legislativně právní podmínky pro činnost svoji a činnost fyzických a právních subjektů. Dále bude stát především spoluvytvářet podmínky pro přístup k získání finančních prostředků z  tzv. předvstupních fondů (PHARE, částečně program SAPARD pro venkovskou turistiku).

Po vstupu ČR do EU se bude jednat o možnosti přístupu k tzv. strukturálním fondům, které má Evropská unie k dispozici čtyři. Strukturální fondy jsou jedním ze základů evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která se zaměřuje na snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů. Tato pomoc může být ročně v objemu nejvýše 4% HDP, což činí cca 90 mld. Kč. Pro rozvoj cestovního ruchu připadají v úvahu např. Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – podpora malého a středního podnikání, zlepšování infrastruktury, prosazování produktivních investic a pokračování místního rozvoje a Evropský sociální fond (ESF) – aktualizace a modernizace dovedností pracovní síly a pěstování podnikatelské iniciativy.

Priority, na které bude ČR takto žádat prostředky, jsou obsaženy v Národním rozvojovém programu – podpora cestovního ruchu a lázeňství v něm představuje jednu ze šesti prioritních os. Všechny prostředky jsou vydávány v rámci principu programování, tzn. musí být podloženy v programovém dokumentu. Základním dokumentem, který vzniká na podkladě NRP a obsahuje a rozpracovává priority a opatření. je Sektorový operační program Cestovního ruchu a lázeňství (SOP).

Cestovní ruch je svou vázaností na regionální podmínky významným faktorem při zvyšování všestranné úrovně regionálního rozvoje. V současné etapě je zřejmé, že se vyčerpaly zdroje pro extenzivní rozvoj cestovního ruchu a jeho potenciál spontánního růstu – klesají nebo stagnují hodnotové ukazatele vývoje CR. Zároveň se ekonomický rozvoj v některých oblastech, jako je moravskoslezský region a střední Morava, jihovýchodní region (Českomoravská Vysočina, severní a jihovýchodní Čechy a Šumava), dostal po roce 1989 v důsledku restrukturalizace a privatizace do velkých problémů. Negativně se rovněž projevuje pomalá adaptace regionálních a samosprávních orgánů a dále rozpad informačních toků.

Významným prvkem státní podpory cestovního ruchu bude zejména metodická, informační a propagační činnost České centrály cestovního ruchu.

Česká centrála cestovního ruchu v současné době hledá – po zavedení krajů – novou podobu svých regionálních spolupracovníků, kteří budou hlavními prostředníky mezi MMR, ČCCR a kraji.

Jedním z vůdčích principů dalšího rozvoje cestovního ruchu a potažmo regionů bude vytváření atraktivní nabídky klientům ve formě nových produktů cestovního ruchu.

Pro vytváření takových produktů má Česká republika výhodné podmínky. Jedná se především o venkovskou turistiku ve formách agroturistiky, ekoturistiky, hipoturistiky apod. a dále o aktivity s turistikou, resp. cykloturistikou spojené, tj. poznávání kulturního a technického dědictví, tradičních činností – vinařství, pivovarnictví apod. Dalšími oblastmi s velkým růstovým potenciálem jsou incentivní, kongresová a církevní turistika.

V souladu s prioritami a uvedenými opatřeními bude státní politika podpory cestovního ruchu zaměřená na podporu vytváření nových, kompletních produktů cestovního ruchu jak z hlediska materiálně technického, tak informačního, dále z hlediska lidských zdrojů a z hlediska marketingového.

Zpět na obsah