Ministerstvo pro místní rozvoj,
Věstník, 1 - 2000
ÚZEMN9 PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍ ŘÁD
Záznam o výsledku projednání některých otázek
souvisejících s aplikací ustanovení §56 písm. b) stavebního zákona u staveb a zařízení pro účely telekomunikací mezi MMR - odborem stavebního řádu, a MDS, ČTÚ - odborem státní inspekce telekomunikací.
Po projednání uvedené problematiky byla konstatována shoda názorů a přijata tato stanoviska:
1.Stavební zákon obsahuje pouze účelové vymezení pojmu stavba (§139b), nikoliv aktivní definici tohoto pojmu. Je v kompetenci stavebního úřadu, aby při pochybnosti zaujal v konkrétním případě stanovisko, zda určitou věc, konstrukci či zařízení považuje za stavbu či nikoliv. Tento princip uznávají i soudy.
2.Stavební zákon upravuje i postupy při zřizování staveb a jejich změn, ne však telekomunikačních zařízení. Realizace těchto zařízení, pokud nejsou spojena se stavbou nebo změnou stavby, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.
3.Podle §56 písm. b) stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavby nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů. Jen tyto stavby se považují za stavby telekomunikační. Opěrnými body nadzemních vedení se rozumí konstrukce nesoucí (podpírající) vodiče nadzemního vedení nebo kabely, např. stožár, střešník, zední konzola - podrobnosti uvádí ČSN 34 2100.
4.Za stavbu telekomunikačního vedení či jeho součást, ani za opěrný bod telekomunikačního vedení (bod 3) se nepovažuje stožár, věž, základnová stanice radiomobilní sítě (bude-li v konkrétním případě považována za stavbu) či jiná stavba, jejíž telekomunikační technické zařízení slouží k rádiovému přenosu signálu, tzn. nenese (nepodpírá) vodiče nadzemního vedení. Opačný výklad by byl účelový a v rozporu se zákonem.
V Praze 7. 7. 1998