Ministerstvo pro místní rozvoj, Věstník, 1 - 2000

VEŘEJNÉ INVESTICE

Koncepční záměry pro zvýšení kvality přípravy veřejných investic ve výstavbě

 

Vláda České republiky schválila svým usnesením č. 1160 ze dne 8. listopadu 1999 Koncepční záměry pro zvýšení kvality přípravy veřejných investic ve výstavbě, které zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu se svou působností ve věcech investiční politiky. Koncepční záměry pro zvýšení kvality veřejných investic ve výstavbě jsou základním systémovým krokem k odstranění nedostatků v oblasti veřejného investování, na který budou navazovat další kroky, a to zejména nový zákon o zadávání veřejných zakázek, jež připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj podle Plánu legislativních prací vlády pro rok 2000. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek nabude účinnosti v polovině roku 2001 a bude zcela harmonizován s právem EU. Novela současně platného zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou zpracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, neuvádí ještě tento zákon do plné harmonizace s předpisy EU. V oblasti veřejného investování, podporované v následujících letech i ze zdrojů Evropské unie, bude třeba podstatně zvýšit transparentnost rozhodování o výběru projektů, monitorování, regulaci a kontrolu jejich realizace včetně přípravy a zabezpečení celého procesu zadávání veřejných zakázek charakteru stavebních prací. Koncepční záměry pro zvýšení kvality přípravy veřejných investic ve výstavbě jsou uvedeny ve zkrácené verzi.

 

 

1. Vymezení potřeby zvýšení kvality přípravy veřejných investic ve výstavbě

 

1. 1. Vymezení pojmu veřejná investice ve výstavbě a význam její přípravy

Veřejnou investicí ve výstavbě (dále jen “veřejná investice”) se pro účely těchto Koncepčních záměrů rozumí stavební dílo, jehož pořízení je hrazeno zcela nebo zčásti z veřejných prostředků. Účast veřejných prostředků na pořízení stavebního díla je určujícím kritériem, že se jedná o oblast veřejného investování, a tudíž i aplikaci právních předpisů vztahujících se na zadávání veřejných zakázek. Ve smyslu současně platného zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jsou pro vymezení veřejné zakázky a návazně na to pro vymezení veřejné investice v těchto Koncepčních záměrech určující tyto finanční prostředky:

Podle kvalifikovaného odhadu je vynakládáno asi 70 % z celkového objemu uvedených veřejných prostředků na pořízení stavebních děl. Proces pořízení veřejné investice jako stavebního díla má dvě základní, z hlediska nároku na odbornost a komplexnost přístupu a vlivu na jakost díla zcela samostatné a rozdílné fáze

V přípravné fázi se uskutečňují zásadní rozhodnutí o budoucí veřejné investici na úrovni programů a projektů, zpracovávají se pro ně potřebné podklady, definují se cíle (odborné studie). Provádějí se potřebné průzkumy a probíhá územní a stavební řízení, pro něž se zabezpečuje příslušná dokumentace. Přípravná fáze končí zadáním veřejné zakázky zhotoviteli díla na základě zadávacího řízení. Fáze realizační představuje vlastní provedení díla zhotovitelem. U zadavatele převažuje výkon kontrolních pravomocí, jimiž zajišťuje, aby dílo bylo provedeno řádně a včas. V závěru realizační fáze se prokazuje dosažení stanovených cílů. Z hlediska účelnosti a hospodárnosti veřejného investování má rozhodující význam fáze přípravná, neboť i investice jako stavební dílo koncepčně dobře navržené a kvalitně provedené, avšak na základě nesprávných vstupních dat, může být ve svém důsledku špatnou investicí nesplňující svou funkci. Časově jde o moment primárního rozhodování o veřejné investici na základě rozvojových programů a jednotlivých projektů. I veřejná investice připravovaná na základě kvalitního projektu může končit nenaplněním stanovených cílů, pokud není přípravná fáze dovedena důsledně a odpovědně do svého konce v zadávacím řízení. Pouze kvalitní zadávací dokumentace a objektivně provedené vyhodnocení nabídek je předpokladem řádného provedení a dokončení díla vybraným zhotovitelem, i když nelze podceňovat kontrolní činnost zadavatele (popř. manažera projektu) v průběhu realizační fáze. Ačkoliv pořízení veřejné investice představuje celý komplex činností zajišťovaných jednotlivými účastníky investičního procesu, přípravná fáze veřejné investice spočívá především na straně zadavatele (investora), který disponuje příslušnými veřejnými prostředky, za jejichž použití nese plnou odpovědnost.

 

1. 2. Zaměření Koncepčních záměrů

Tyto Koncepční záměry jsou zaměřeny z důvodů uvedených v bodě 1.1. na přípravnou fázi veřejných investic; předmětem posuzování je:

Problematika zadávání veřejných investic bude komplexně řešena v novém zákonu o zadávání veřejných zakázek, který v současné době připravuje v souladu s Plánem legislativních prací vlády (Usnesení vlády č. 660/1999) Ministerstvo pro místní rozvoj; nabytí účinnosti nového zákona se předpokládá v roce 2001. Tyto koncepční záměry se dotýkají problematiky zadávání veřejných zakázek z hlediska rozhodovacích procesů o veřejné investici a odborné kvalifikace pracovníků zadavatelů a poradenských firem. Navržená opatření budou realizována v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek a v prováděcím předpise k tomuto zákonu. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek, jehož paragrafové znění bude předloženo vládě ve 3. čtvrtletí roku 2000, musí být již plně harmonizovaný s předpisy Evropských společenství. Při zpracování nové právní úpravy bude zcela zohledněna komunitární úprava zadávání veřejných zakázek.  

 

1. 3. Úloha Ministerstva pro místní rozvoj v přípravě veřejných investic

Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje v současné době, stejně jako ostatní ústřední orgány (správci rozpočtových kapitol), přípravu veřejných investic v souladu se Zásadami pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy a udržování investičního majetku, vydanými Ministerstvem financí. V požadavcích, kladených těmito Zásadami na zabezpečení přípravy veřejných investic se již objevují některé prvky programového a projektového řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje podle těchto Zásad soubor programů z oblasti bytové výstavby a oprav bytového fondu, výstavby domů s pečovatelskou službou a výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury. Tyto programy jsou v souladu s cíli a strategií rozvojové politiky vlády ČR, jejich obsahové zaměření je vymezeno na základě analytických a prognostických prací. Jsou stanoveny základní a vedlejší cíle programů, časový horizont jejich realizace, pravidla pro účast na realizaci programů, jsou vymezeny požadavky na způsob zpracování projektů, formy podpory programu a stanovena kritéria hodnocení a výběru projektů k zařazení do programu. Primárním cílem aplikace Zásad je zprůhlednění toků prostředků státního rozpočtu; provádění průběžné analýzy současného stavu projektů (řízení zdrojů, nákladů a termínů plnění) ve vazbě na stanovené dílčí cíle projektů se dosud nepředpokládalo. Ministerstvo pro místní rozvoj rovněž plní povinnosti vyplývající z jeho působnosti v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů, zejména z odpovědnosti za koordinaci přípravy Národního rozvojového plánu (Regional Development Plan - RDP) k zabezpečení přípravy na využívání Strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. V souladu s usnesením vlády č. 417/1998 odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj za vytváření institucionálního rámce pro přípravu Národního rozvojového plánu a přípravu programů předstrukturálních fondů (ISPA, SAPARD, Nové Phare). Ministerstvo pro místní rozvoj odpovídá za monitorování dopadu a za efektivnost a správnost řízení pomoci EU. Tato odpovědnost je v souladu s působností Ministerstva pro místní rozvoj; z hlediska působnosti v oblasti veřejného investování zabezpečuje Ministerstvo pro místní rozvoj zpracování transparentních postupů pro přípravu a realizaci veřejných investic.

 

 

2. Analýza přípravy veřejných investic a návrhy opatření

 

2.1. Příprava projektů veřejných investic

Zkvalitnění přípravy veřejných investic nelze oddělit od zkvalitnění přípravy programů a především jednotlivých projektů. Přitom však nemůže jít pouze o formální změnu v užívané terminologii, tudíž o prostou změnu názvu přípravy investice za projekt. Je nezbytné, aby veřejné investice realizované následně jako veřejné stavební zakázky, byly od samého počátku prací (tj. od rozhodnutí kompetentních míst o zahájení prací na studii proveditelnosti) pojímány jako projekt až po finanční vypořádání na základě realizovaného díla. Pouze projekt zpracovaný na podkladě studie proveditelnosti může prokázat, že je výhodný a potřebný, jak z hlediska věcného, ekonomického, technického i územního. V této fázi přípravy lze posoudit i výhodnost různých variant řešení. V projektu musí být též rozhodnuto, které jeho části budou řešeny jako samostatné veřejné zakázky. Ve srovnání s ekonomicky vyspělými zeměmi nebyl prozatím v České republice o projektové řízení větší zájem. Příčiny tohoto stavu nebyly dosud předmětem systémově založené analýzy. Specifickým problémem je v češtině užívané slovo projekt, které má zvláště ve výstavbě svoji tradici. Výkony autorizovaných inženýrů a techniků se týkají převážně postupného vyjasňování technického zobrazení stavebního díla a jeho jakosti. Převažuje řešení změn dokumentace stavby (od studií až po dokumentaci skutečného provedení) nad jejím komplexním řízením s využitím projektového přístupu. Citelně chybí specialista-manažer projektu se svým projektovým týmem (na  rozdíl od projekčních týmů a projekčních kanceláří), který by komplexně řídil projekt se všemi atributy náležejícími projektovému řízení. V ekonomicky vyspělých zemích je profese manažera projektu vázána na příslušnou certifikaci (odbornou způsobilost), která v České republice dosud neexistuje. Povinná autorizace stavebních specialistů zajišťuje pouze technickou způsobilost, způsobilost pro komplexní řízení celého souboru procesů není ověřována žádným způsobem. Výše uvedený způsob přípravy odpovídá požadavkům kladeným na zabezpečování veřejných investic ze strany EU. Nejblíže k tomuto pojetí zabezpečování přípravy veřejných investic jsou projekty programu přeshraniční spolupráce Phare CBC (Cross Border Cooperation). Gesci za realizaci programu Phare CBC má v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj. Důraz je kladen především na projekty, které respektují záměry regionální politiky, tj. vychází z plánů regionálního rozvoje, odvětvových studií, kde jsou uvedeny jako priority. Časový a organizační postup předkládání, výběru a konečného schvalování projektů programu Phare CBC je důkladně rozpracován. Řídící výbor Phare provádí konečné odsouhlasení výběru projektů, které jsou mu předkládány v rámci tzv. Finančního návrhu. Na základě jeho rozhodnutí a následném podpisu Finančního memoranda (Financial Memorandum) oběma stranami může být zahájena realizační fáze projektů programu Phare CBC. Na program Phare CBC se nevztahuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.Vyplývá to ze sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 207/1997 Sb., o sjednání Rámcové dohody mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti ČR na programech pomoci ES včetně dodatků A, B a C. To je hlavní slabina uvedeného programu. Řízení veškerých aktivit programu Phare CBC je mimořádně dobře zabezpečeno i z hlediska institucionálního (kapacitou i kvalifikační strukturou pracovníků). V tomto směru jsou doposud nároky Evropské komise  zcela nesrovnatelné s benevolentními přístupy českých veřejných investorů k hospodaření s veřejnými prostředky. Zcela jednoznačně budou založeny na metodách programového a projektového řízení metodické postupy a opatření připravovaná v souvislosti se zabezpečením přípravy na využití předvstupních a strukturálních fondů EU Ministerstvem pro místní rozvoj (usnesení vlády č. 40/1999), podle nichž se budou jednotlivé projekty realizovat. V této souvislosti se jeví jako zcela nezbytné sjednotit postup přípravy programů a projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU a postup přípravy programů a projektů financovaných pouze za účasti státního rozpočtu.  

Návrh opatření:

a) sjednotit postupy a opatření pro přípravu a realizaci programů a projektů financovaných pouze za účasti státního rozpočtu s postupy a opatřeními pro přípravu a realizaci programů a projektů předstrukturálních a strukturálních fondů EU s využitím principů projektového řízení;

b) stanovit povinnost pojetí veřejných investic od určitého finančního objemu (veřejných stavebních zakázek) jako projekt, a to zejména

c) vymezit u investic od určitého finančního objemu funkci manažera projektu jako spojitou činnost od zahájení prací až po finanční vypořádání projektu; nepřipustit “štafetové” pojetí řízení projektu.

 

2.2. Podklady pro zadávání veřejných stavebních zakázek

K nejvýznamnějším nedostatkům v přípravě veřejných stavebních zakázek patří skutečnost, že tyto zakázky jsou zadávány na základě nedostatečných resp. neúplných podkladů, což má přímý dopad na vymezení předmětu plnění v příslušné smlouvě a na stanovení nabídkové ceny. Nedostatečné podklady předložené zadavatelem v  rámci zadávací dokumentace uchazečům ve svém důsledku způsobují, že nabídky zpracované uchazeči nejsou porovnatelné a nacházejí se ve značném cenovém rozptylu. Zadavatel pak zpravidla uzavře smlouvu s uchazečem, který předložil nabídku cenově výhodnou, avšak neúplnou, což má za následek vznik řady dodatků ke smlouvě představujících věcně dokompletování díla, avšak za cenu značně vyšší než byla původní nabídnutá cena. Nedostačující vymezení předmětu zakázky v podobě neúplné a nedostatečně zpracované dokumentace veřejné zakázky je nejčastějším důvodem pro následné nedodržení smluvní ceny při realizaci zakázky. Příčiny uvedeného stavu spočívají jednak v chybějících právních předpisech, jednak v chybějících obecně použitelných podkladech pro navrhování, zadávání a realizaci stavebních zakázek. Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, sice stanoví požadavek na vymezení plnění veřejné zakázky v případech nezbytných pro zpracování nabídky též pomocí zadávací dokumentace, ale její obsah blíže nespecifikuje. Dosavadní praxe však ukazuje, že bližší vymezení podkladů pro zadání stavebních zakázek bude nezbytné. Pro jednoznačné vymezení předmětu veřejné zakázky a pro stanovení výše nabídkové ceny ze strany uchazečů by dále měly být využity v rámci zpracování dokumentace pro zadávání stavebních zakázek též všeobecně platné technické specifikace ve výstavbě. Technické specifikace (obecné i individuální) přispějí ke zvýšení přesnosti, průhlednosti, možnosti následné kontroly a formální jednotnosti technické dokumentace, především jejích textových částí ve všech fázích výstavby. Autor technické dokumentace ke konkrétnímu projektu bude vybírat položky ze zpracovaných textů a doplňovat je konkrétními údaji a nikoli znovu a znovu formulovat požadavky na opakující se řešení.

Návrh opatření:

a) vymezit obsah a rozsah dokumentace pro zadání stavebních zakázek,

b) zavést systém všeobecně platných technických specifikací ve výstavbě v procesu zpracování dokumentace stavebních zakázek a průběžně tyto specifikace aktualizovat.

 

2. 3. Rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky, prokazování způsobilosti stavebních společností

Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, vymezuje pouze rámcová pravidla pro rozhodování o výběru nejvhodnějších nabídek uchazečů o realizaci veřejných zakázek. Podrobnější specifikaci podmínek soutěže a kritérií hodnocení nabídek ponechává na zadavateli veřejné zakázky. Rozhodování zadavatelů o výběru nejvhodnější nabídky v procesu zadávání by mělo být průhledné a průkazné pro všechny uchazeče a orgán dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. V praxi tomu tak dosud ani zdaleka není. Je třeba konstatovat, že většina zadavatelů volí co nejjednodušší, velmi nepřesné postupy hodnocení nabídek pomocí více kritérií s využitím klasifikačních nebo bodovacích stupnic. Zadavatelé se buď “nezatěžují” stanovením úplného a vyváženého souboru podstatných kritérií hodnocení nabídek, které jsou jádrem rozhodovacího problému a nebo, také dosti často, jsou si vědomi subjektivního “ohrožení” výsledku hodnocení a volí kritéria hodnocení a jejich váhy s ohledem na dosažení “potřebného” výsledku hodnocení. Dosažení takového výsledku mnohdy účinně napomáhají i "nepodjatí” členové komise při vlastním hodnocení nabídek. V praxi je využíváno i několik softwarových produktů pro stanovení pořadí nabídek, které však hodnocení nabídek spíše zneprůhledňují. Hodnocení nabídek podle kvalitativních kritérií (např. referencí) je vždy subjektivního charakteru, stejně jako stanovení “stupně významu” (váhy) jednotlivých kritérií. Mnohem větší důraz než doposud proto bude třeba klást na omezení vlivu kvalitativních kritérií na výsledek hodnocení nabídek využitím kvantifikovaných kritérií hodnocení a kvalifikační způsobilosti členů komise. Rovněž často aplikovaná účelová manipulace s výší nabídkové ceny, jako jedním z nejvýznamnějších kritérií hodnocení, bude muset být podstatně omezena zpřísněním podmínek pro stanovení stupně významu výše nabídkové ceny. Na rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky má stále velký vliv poměrně rozsáhlá a v podstatě neprokazatelná korupce a minimální praktická aplikace etických zásad (etického kodexu) účastníky řízení o veřejných zakázkách.
Cílem zkvalitnění rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky ve veřejné zakázce na pořízení stavebního díla je vytvořit takovou koncepci systému hodnocení nabídek, která stanoví: základní kritéria hodnocení a jejich rozvedení do dílčích kritérií, rozlišení významnosti základních kritérií (a v rámci každého pak rozlišení významnosti dílčích kritérií), výběr metod hodnocení podle dílčích kritérií a metody agregace výsledků dílčích hodnocení do výsledného “ocenění” jednotlivých nabídek, které byly k hodnocení předloženy.
Jedním ze základních kritérií hodnocení musí být “způsobilost uchazeče”. Toto kritérium bude využíváno i při předkvalifikačním hodnocení stavebních společností pro potřeby zadávání rozsáhlých a náročných veřejných zakázek omezenému počtu zájemců. Posuzování způsobilosti stavebních společností bude založeno na souboru pravidel zahrnujících kategorie administrativní, legislativní, finanční, sociální, technickou a personální a bude v souladu s připravovanou evropskou normou.

Návrh opatření:

a) vymezit základní kritéria hodnocení nabídek, stanovit mezní hodnoty jejich významu,

b) vymezit strukturu kritéria “způsobilost” uchazeče a stanovit postup prokazování “způsobilosti”.

 

2.4. Kontrola veřejných investic zadavatelem při jejich realizaci

I kvalitně připravená veřejná investice nemusí ještě znamenat, že výsledek realizace bude odpovídat požadavkům kladeným projektovou dokumentací stavby. Ačkoliv za kvalitu provedených prací je odpovědný zhotovitel díla, přesto bez důkladné kontroly ze strany zadavatele (objednatele) může dojít k četným vadám díla, které se projeví až při užívání příslušné investice. Je proto v zájmu každého stavebníka, aby si po dobu realizace obstaral na stavbě příslušný dozor (technický dozor). Jde­li o soukromé investory, je tento zájem zřejmý. U veřejných investic tento zájem přerůstá sféru zájmu příslušného zadavatele, neboť jde o veřejné prostředky, a tudíž o peníze daňových poplatníků. Dosavadní předpisy (stavební zákon a jeho prováděcí vyhláška) dozor stavebníka při provádění stavebních prací nenařizují. U veřejných investic je však jeho povinné zavedení ve veřejném zájmu.

Návrh opatření:

Stanovit povinnost zadavatele zřídit u veřejných investic technický dozor a vymezit jeho obsah s tím, že jeho výkonem může být pověřena pouze autorizovaná osoba; u investic menšího objemu osoba kvalifikovaná.

 

2.5. Podpora účasti malých a středních stavebních podniků ve veřejných zakázkách

Je prokázáno, že velká část porušování právních norem o zadávání veřejných zakázek v Evropské unii i v České republice malými a středními podniky souvisí s jejich nerovným postavením na trhu ve vztahu k velkým společnostem. Zadavatelé v České republice navíc v řadě případů omezují konkurenci menších podniků zbytečně restriktivními podmínkami soutěže i způsobem rozhodování o výběru nejvhodnější nabídky, Evropská komise přijala již v roce 1990 několik opatření na podporu rovnocenné účasti malých a středních podniků ve veřejných zakázkách.

Přijatá opatření byla zaměřena na:

Obdobná opatření nejsou v České republice v plném rozsahu využívána přesto, že vláda České republiky usiluje o vypracování uceleného souboru programů podpory  malého a středního podnikání v souladu s praxívytvořenou v zemích EU. Cílem programové podpory je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků v České republice, a tím i zvýšení ekonomické efektivnosti a jakosti realizace veřejných investic. Významným dílčím cílem je vytvoření podmínek pro efektivní uplatnění kvalifikovaných pracovníků malých a středních stavebních podniků v zaostávajících regionech České republiky. K dosažení uvedených cílů lze však využít např. Programu podpory poradenství a inovačního podnikání pro malé a střední podniky, jehož realizátorem je Agentura pro rozvoj podnikání, příspěvková organizace MPO. Služby v rámci tohoto programu jsou poskytovány prostřednictvím regionálních poradenských a informačních center (RPIC) a podnikatelských inovačních center (Business Innovation Center - BIC).

Návrh opatření:

a) vytvořit Program podpory poradenství pro účast malých a středních stavebních podniků ve veřejných zakázkách;

b) zabezpečit potřebnou úroveň kvalifikace pracovníků RPIC a BIC poskytujících služby malým a středním stavebním podnikům v oblasti zadávání veřejných zakázek - podřídit vybrané pracovníky režimu ověřování odborné způsobilosti jako pracovníky zadavatelských subjektů.

 

2.6. Odborná kvalifikace pracovníků zadavatelských subjektů

Zadávání veřejných zakázek realizují zadavatelé jako právnické osoby v převážné většině vlastními zaměstnanci; rozsáhlejší nebo složitější veřejné zakázky zadávají zpravidla prostřednictvím pověřených osob, jimž svěřují výkon zadavatelských činností s výjimkou rozhodovacích oprávnění. Pracovníkům zadavatele vykonávajícím zadavatelské činnosti chybí velmi často profesionalita; znalost zadávací procedury se omezuje pouze na rámcové znalosti zákona o zadávání veřejných zakázek. V tomto směru probíhá také na úseku zadávání většina vzdělávacích kurzů, které jsou orientovány pouze na právní úpravu zadávacího procesu. Základní principy zadávání veřejných zakázek, tj. transparentnost, nediskriminace a hospodárnost se v praxi prosazují jen velmi pomalu.
Vzdělávání je zajišťováno prostřednictvím soukromých agentur, kde odborná úroveň lektorů je velmi rozdílná. Chybí instituce, která by vzdělávání koordinovala a sjednocovala. V řadě případů k nízké úrovni vzdělávání v této oblasti přispívají též některá nejasná ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, která jsou vykládána školicími lektory různě. Při dosavadních způsobech vzdělávání se nevyužívá vzdělávacích programů zpracovaných mezinárodními organizacemi (např. programu Sigma - OECD pro zvyšování kvalifikace zadavatelů v zemích střední a východní Evropy). Nízká odborná úroveň zadavatelů je jednou z příčin, že zakázky jsou zadávány nekvalitně, což vede k nehospodárnému čerpání veřejných prostředků, prodlužování lhůt výstavby a nepřímo též ke vzniku korupčního prostředí.

 Návrh opatření:

a) zabezpečit, aby výkon zadavatelských činností byl prováděn odborně způsobilými osobami a vymezit podmínky výkonu těchto činností

b) vypracovat pro zvýšení celkové úrovně zadávání veřejných zakázek Národní vzdělávací program v souladu s praxí a zvyklostmi v EU.

 

2.7. Právní úprava podnikání v oblasti zadávání veřejných zakázek

Přestože řada zadavatelů přenáší výkon zadavatelských činností na tzv. profesionální osoby (dle zákona č. 199/1994 Sb. “pověřené osoby”), nedochází ani v těchto případech zpravidla ke zkvalitnění činnosti zadavatelů. Nízká odborná úroveň osob vykonávajících funkci zadavatele je důsledkem chybějící legislativy v této oblasti podnikání. Zadávání veřejných zakázek je doposud živností volnou, ačkoliv se jedná o sféru čerpání veřejných prostředků, tudíž oblast, která by měla být ve veřejném zájmu obhospodařována velmi pečlivě. S ohledem na skutečnost, že proces zadávání veřejných zakázek je činnost vysoce náročná na soubor odborných znalostí (právních, technických, ekonomických apod.), nelze dále akceptovat dosavadní stav, kdy tuto činnost může vykonávat bez příslušných odborných záruk kterákoliv osoba splňující podmínky pouze živnosti volné.

Návrh opatření:

Zařadit výkon vybraných zadavatelských činností do živností vázaných.

 

2.8. Informační systém o veřejném investování

V současné době nefunguje v oblasti veřejných investic včetně zadávání veřejných zakázek žádný ověřený informační systém, nejsou využívány ani statistické informace, které musí být na základě zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů shromažďovány ve formě evidenčních listů veřejné zakázky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže jako orgánem dohledu nad dodržováním zákona. Příčiny tohoto stavu spočívají především v "nepotřebnosti” informací o skutečném stavu v zadávání veřejných zakázek, zejména transparentnosti, nediskriminace potenciálních uchazečů, účelnosti a ekonomické efektivnosti realizace veřejných investic pro všechny stupně řízení v období působnosti předchozích vlád. O informace o struktuře veřejných investic a další informace z oblasti zadávání veřejných zakázek projevila poprvé zájem až současná vláda při zpracování strategické vize rozvoje ekonomiky. Pro využití statistických informací však nevytvořil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potřebnou databázi. Základním cílem vytváření informačního systému o zadávání veřejných zakázek je přispět ke zvýšení kvality veřejného investování a vytvoření uceleného informačního systému v souladu se státní informační politikou, schválenou usnesením vlády ČR dne 31. května 1999 č. 525.

Návrh opatření:

Zpracovat informační systém o zadávání veřejných zakázek ve vazbě na:

          Zpět na obsah